Jak funguje lidský mozek?
Mozek je řídící a integrační orgán nervové soustavy tvořený velkým množstvím rosolovitých buněk. Jejich počet se v závislosti na konkrétní osobě pohybuje mezi 100 miliardami až 100 biliony. Tyto buňky prostřednictvím komunikačních kanálů umožňují člověku myslet a pamatovat si.
Mozek a zbytek lidského těla
Podíl mozku na celkové tělesné hmotnosti činí pouhá 2 procenta, avšak spotřebovává více než 20 procent přijímaného kyslíku. Jeho hlavní živinou je glukóza (druh jednoduchého cukru). V kombinaci s kyslíkem a hormonem štítné žlázy spálí mozek lžičku glukózy za hodinu.
Z jakých částí se skládají a jak fungují neurony
Mozek přenáší a přijímá informace pomocí sítě neuronů (nervů). Neuron je pouhým okem neviditelný a tvoří jej tři části – denrity, tělo buňky a axon. Denrity se podobají větvím stromu, přijímají informace pomocí malých chemických kapiček (neuropřenašečů). Tělo buňky můžeme přirovnat ke kontrolní věži na letišti. Přijímá signál a reaguje tak rychle, že záblesk světla je proti tomu velký louda. Odtud vzkaz putuje do axonu (útvar podobný malé tužce), který uvolní ten správný neuropřenašeč. Těch existuje více než 50. Nejznámějšími jsou acetylcholin, serotonin a noradrenalin.
Neuropřenašeče nesou vzkazy, které u nás vyvolávají zlost, strach, pozornost, hlad, žízeň, sexuální touhu, ospalost či si díky nim zapisujeme věci do paměti. Buněčné receptory jsou vysoce specializované, takže přijímají neuropřenašeče pouze určité chemické struktury. Podobně jako ostatní části těla musí mít i neurony správnou výživu, aby pak mohly podle potřeby tvořit a vylučovat dostatečné množství neuropřenašečů. Nedostatek vhodných živin způsobuje nerovnováhu a následkem bývají poruchy paměti a myšlení.
Neuropřenašeče můžeme nazvat mozkovými kurýry. Jde o chemické látky přeskakující maličké mezery (synapse) mezi nervovými buňkami. Každý neuron má na svém povrchu přibližně 100 000 receptorů (membrán), které fungují jako kanceláře, které přijímají vzkazy od různých neuropřenašečů. Tento proces vyžaduje specifický vztah mezi receptorem a neuropřenašečem. Asi jako když klíč pasuje do určitého zámku. Jakmile se neuropřenašeč naváže na receptor neuronu, spustí v buňce řetězovou reakci. Tyto reakce regulují a kontrolují každý buněčný proces a určují následný biologický efekt.
Tyto základní mechanismy vysvětlují, proč myšlení a paměťové funkce probíhají lépe při pravidelném mentálním zatížení, stejně jako se tělesné funkce zlepšují při pravidelném fyzickém cvičení. Myšlenka duševního tréninku není nová, ale velmi významná. Trénink, vzdělání, dobrodružství, sport a jiné zkušenosti zlepšují chemické i fyziologické schopnosti mozku.
Další zajímavé články