Inteligence a tvořivost - kamarádky nebo nepřátelé?
Zajímá vás, zda výše IQ souvisí s kreativitou? Myslíte si, že k vymýšlení něčeho skvělého potřebujete vysokou inteligenci? Anebo to je snad tak, že příliš vysoké IQ je tvůrčímu zápalu na překážku? Podobné otázky si kladli i specialisté v oboru. K čemu dospěli? Výsledek vás možná překvapí.
Co znamená „být kreativní“
Kreativní (tvořiví) jste, když vás napadají nové věci. Představy, formulace, hypotézy, definice, obrazy, které ještě nikoho v dané konfiguraci nenapadly. Myšlenky, které vystupují ze zažitých schémat a posunují daný obor dál. Dlužno dodat, že o kreativitě nejčastěji mluvíme v případě vědeckých a uměleckých odvětví, i když se samozřejmě může projevit i v byznyse, politice nebo třeba pedagogice. Všeobecně rozšířeným omylem je, že musí jít o převratné objevy. Není to pravda, stačí, když jsou nové pro vás, když překonávají vaše obzory a mentální mantinely.
Stupně kreativity
Odborníci rozlišují několik typů tvořivosti. Zajímavé je například dělení kreativity podle stupně "objevnosti" či "novosti" na kreativitu:
- expresivní (spontánní) – produkty vznikají živelně z náhlého vnuknutí či silného nutkání,
- inovativní – novinka vztahující se k běžné zvyklosti se záměrem udělat něco netradičního,
- inventivní – vysoce originální přínos, který nabízí zcela nové řešení,
- emergentní – jde o projev génia.
Nápadité a funkční
Dalším důležitým teoretickým poznatkem týkajícím se kreativity je fakt, že věci vzešlé z tvůrčího procesu by měly mít dvě vlastnosti. Jednak originální, jednak by jim měla být vlastní určitá užitečnost. Aby bylo cokoliv nového opravdu nové, musí z toho mít někdo užitek (hmotný, estetický, atp.) Existují také případy originálních vynálezů, jejichž užitečnost je však více než sporná (např. mučicí nástroje). Odborníci v těchto případech, kdy originální myšlenky jdou proti společnosti, používají termín antikreativita.
Kreativita jako součást jakékoli inteligence
Když už víme, jak moderní psychologie rozumí kreativitě, můžeme se konečně začít ptát, jak je to se vztahem inteligence a tvořivosti. Možná trochu jinak, než bychom si mysleli. IQ je obecná hodnota vaší schopnosti interpretovat získané informace a přicházet s řešením problémů. Jedna část takto pojaté inteligence souvisí se schopností osvojovat si pojmy, postupy, schémata. Tomu se od nejútlejšího dětství učíme v rodině a posléze na základní škole. Zároveň se však musíme naučit také tyto myšlenkové vzorce aplikovat na nové situace, a to už jsme v místě, kde se intelekt stýká s kreativitou. Když například řekneme, že 2 + 2 = 4, měla by vaše inteligence dospět k tomu, že 4 + 4 = 8 (tedy dvojnásobku původní odpovědi). Tenhle příklad jasně ukazuje na vztah IQ a kreativity.
Inteligence jako nástroj výběru správného řešení
Existují však situace, kdy je vztah kreativity a inteligence přesně opačný. Představte si, že máte splnit určitý tvůrčí úkol. Vaše představivost vás zásobuje množstvím nápadů, což je samozřejmě samo o sobě dobře. Jenže jak z množství návrhů či nápadů vybrat ten pravý? Sama kreativita zde nezmůže nic a musí přijít na pomoc úsudek. Dalším důležitým aspektem inteligence je totiž právě schopnost efektivně filtrovat řešení. Podobný vztah platí i mezi dostupností informací a schopností je správně aplikovat. Můžete být dobrý v získávání informací z různých zdrojů, a že jich dnešní doba nabízí obrovské množství. Pokud ale nedisponujete dostatečně vybroušeným intelektem, nedokážete z tohoto kvanta údajů vybrat ty, co se hodí pro váš problém. Respektive můžete se ke kladnému výsledku dobrat, ale bude vám to trvat příliš dlouho. Lidé s vysokým IQ se vyznačují tím, že za pomoci svého uvažování dokáží rychle a přesně vybrat správné řešení.
Vysoké IQ neznamená kreativitu
Shrneme-li odpověď na položenou otázku, vychází nám z toho, že s dobrým nápadem může přijít kdokoliv. Nezáleží na inteligenci. Tu potřebujete v druhé fázi, kdy musíte nápad dotáhnout do smysluplného konce, nasadit do praxe a uvést do souvislostí.
Vědecké výzkumy neprokázaly přímý vztah mezi výší IQ a tvůrčími schopnostmi. Dokonce se lze dočíst, že u některých typů kreativní činnosti může být vysoký intelekt na škodu. Dobře to ilustruje například příběh jednoho z nejvlivnějších umělců 20. století Andyho Warhola. Ačkoli by mnozí neváhali označit tohoto muže za výtvarného génia, jeho IQ prý dosahovalo zcela průměrného výsledku 86. Takže pokud vám v testu vyšlo IQ, se kterým nejste spokojeni, nevěste hlavu. I tak to můžete dotáhnout hodně daleko.
Další zajímavé články