Jak zvýšit své IQ – díl druhý

V tomto článku navážeme na (Jak zvýšit své IQ - díl první), v němž jsme mimo jiné uvedli 7 způsobů, jak zlepšit mysl. Nyní si jednotlivé body rozebereme podrobněji.

Vytrvalým tréninkem mozku lze prokazatelně zlepšit myšlení

Prožíváme-li nové zkušenosti a zaměstnáváme neustále svůj mozek, můžeme oddálit a možná i překonat duševní stárnutí a podpořit tvorbu nových mozkových buněk. Aktivní lidé zůstávají déle duševně bystří a činní, a proto si také déle uchovávají svěží mládí. V každém věku jsou nervové buňky, které tvoří mozek, uzpůsobeny k přijímání signálů. V mozku, který aktivně přijímá podněty, buňky neodumírají, ale právě naopak.

Odborné výzkumy zcela jednoznačně dokazují, že je možné zvýšit a udržet si své IQ po dlouhou dobu – možná po celý život – stálým učením a prohlubováním vzdělání. Výzkum doktora Snowdona, který zkoumal mysl starších jeptišek ze School Sisters of Notre Dame v Minnesotě, zjistil, že fyzicky a duševně činné jeptišky žijí déle a jejich mysl a paměť zůstávají bystřejší než u zbylých účastnic studie a většinou netrpí senilní demencí ani Alzheimerovou chorobou. Jeptišky, které pravidelně navštěvují kurzy, vyučují a všímají si dění kolem sebe (tj. věcí, které se neustále mění), žijí a uchovávají si bystrou mysl déle než jejich méně vzdělané a méně aktivní kolegyně, které jen uklízejí, nakupují a pracují v kuchyni.

Vyvarujte se stereotypu

Obě součásti mozkových nervů (dentrity a axony) ochabují s vyšším věkem a nečinností. Řešení nových problémů zmnožuje dendrity, čímž se tvoří nová spojení a nová síť nervových propojení.

Zjednodušeně řečeno tedy můžeme říci, že budete-li se neustále učit nové věci, bude zvyšovat počet nervových spojení vašeho mozku a vy budete "chytřejší"! A naopak, jakmile se nové schopnosti a um stanou rutinou, axony a dendrity se mohou zkrátit. Nové stimulující faktory je obnovují a podněcují jejich opětovný růst, což je dobrý důvod pro starší osoby, zejména ty, které opakují naučenou činnost, aby změnily své návyky, a umožnily tak obnovení a nový růst životně důležitých součástí mozku.

Neztrácejte čas

Čím dříve začnete, tím lépe. Izolace od světa zhoršuje myšlení a paměť. Měli bychom se zapojit do společnosti a sledovat, co se děje ve světě, třeba novinách, časopisech, na internetu, v televizi nebo rádiu. Mozek podpoříme cvičením, promýšlením problémů a hledání jejich řešení. Třeba řešení nenajdeme, ale zachováme si alespoň svěží a zdravý mozek.

Důležitost okysličení

Abychom byli duševně aktivní, musíme být aktivní i fyzicky. Výsledkem je vyšší přívod krve k mozkovým a tělním buňkám. Zvyšuje se metabolismus, to znamená uvolňování energie z potravy za pomocí kyslíku. Tato energie vzniká spalováním glukózy, hlavní pohonné látky pro činnost mozku. Při sníženém přísunu kyslíku se spalování paliva zpomaluje a zároveň s tím i fyzické a duševní pochody. V důsledku toho nemůžeme efektivně myslet ani používat paměť.

Živiny zvyšují IQ

Získává se z listů jinanu dvoulaločného a je to asi nejznámější výtažek zrychlující a zbystřující mysl. Řeč je o ginkgo biloba, které má znamenité účinky. Rozšiřuje krevní cévy, chrání tělo a mozek před volnými radikály, zvyšuje schopnost mozku zpracovávat glukózu, stimuluje nervový přenos, podporuje duševní schopnosti, zlepšuje pozornost, myšlení a paměť.

Další zázračnou živinou, která účinně přivádí kyslík do buněk mozku i těla, je B-komplex. Zhoršení myšlení a paměť pacientů lze napravit přidáním B-komplexu ke zdravé stravě. Bohužel mnozí lidé tohoto vitamínu užívají málo.

Nepatříte také k takovým lidem? Otestujte se, abyste zjistili, zda neškodíte své mysli:

Test nedostatku vitamínu B

Odpovíte-li „ano“ na 3 a více z následujících otázek, pravděpodobně máte nedostatek vitaminu B. Čím více odpovědí „ano“, tím větší pravděpodobnost jeho nedostatku.

Konzumujete bílý chléb, rafinované a průmyslově zpracované obiloviny každý den?
Přidáváte cukr k obilovinám nebo do nápojů a jíte koláče či sladkosti každý den?
Pijete alkohol denně, aniž byste užívali B-komplex?
Kouříte pravidelně?
Jíte často vařenou zeleninu?
Pijete dva nebo více šálků kávy denně?
Jíte často marinované ryby?
Užíváte hormonální antikoncepci? Jste těhotná nebo kojíte?
Užíváte antacida po jídle?
Prožíváte stres v práci nebo doma či v důsledku chronické nemoci, strachu nebo hluboké deprese?
Berete estrogeny nebo léky na bázi sulfátu?

Jídlem ke zvýšené duševní činnosti

Vědci zjistili, že při příjmu stravy bohaté na bílkoviny (vejce, maso, ryby) jste duševně svěžejší než při příjmu sacharidů (ovoce, zelenina, obiloviny). Druhá skupina potravin snižuje efektivitu myšlení a navozuje ospalost. Proč tomu tak je?

Esenciální aminokyselina tryptofan, kterou si tělo neumí vyrobit a která se nachází v krůtím mase, mléku, čočce, arašídech, dýni a sezamových semínkách, se obtížně vstřebává a dostává do mozku, protože jiné aminokyseliny přednostně obsahují místa na přenašečích. Při konzumaci jídla s převažujícími sacharidy nemusí tryptofan soutěžit s ostatními aminokyselinami a snadněji se přenáší.

Vedle ginkgo biloby, vitamínu B a bílkovin je důležitý také dostatek vitamínu C. Je prokázaná spojitost mezi nízkým příjmem vitamínu C a neschopností řešit úkoly. Vitamín C podporuje zdraví cév, dásní, zubů a kostí, brání nachlazení a chřipce, urychluje hojení ran a posiluje imunitní systém. Málo známá je jeho funkce v centrálním nervovém systému, zejména mozku a míše. Některé výzkumné projekty prokazují vliv vitamínu C na zvýšení IQ. Jedna studie zjistila u studentů s vysokou hladinou vitamínu C v krvi IQ vyšší o 5 bodů než u spolužáků s nižší krevní hladinou tohoto vitamínu.

Vyvarujte se stresu

Stres zužuje srdeční cévy a snižuje tak přítok krve k srdci. Toto zúžení může potenciálně vést až k srdečnímu infarktu.

Před několika lety provedl kardiolog Alan Yeung studii, do níž zařadil 26 dobrovolníků. U každého z nich vyšetřili speciální rentgenovou metodou tři srdeční arterie, hlavní cévy vedoucí k srdci. Pak ohodnotili vnitřek cév jako relativně hladký, nepravidelný (s malou usazeninou neboli plakem) či zúžený (téměř vyplněný usazeninami). Tyto cévy opět zkoumali po vystavení účastníků duševnímu stresu. Během testu se nejužší (vyplněné) cévy stáhly o dalších 24 % a cévy s malou usazeninou o 9 %. Své výsledky vědci potvrdili změřením objemu krve. Průtok se snížil o 27 % u nejvíce a středně postižených cév. Naopak u hladkých cév se zvýšil o 10 %.

Hladká sliznice zdravých cév se dokáže více rozšířit a umožňuje průtok většího množství krve. Vědci předpokládají, že jakmile hormon adrenalin pošle signál cévám, aby se zúžily, hladké sliznice zdravých cév vyloučí látku zvanou endotelový relaxační faktor. Zdravé cévy vylučují tento faktor, aby vyrovnaly účinek adrenalinu, který je zužuje. U nezdravých cév tento mechanismus nefunguje. Ve stresu je mozek méně prokrvován a dostává méně kyslíku a glukózy.

Články a zajímavosti o IQ