Dějiny testování inteligence a nejznámější IQ testy
Dnes jsou slova jako "IQ", "IQ test", "inteligenční kvocient" apod. běžnou součástí našeho slovníku. Přitom ještě před sto lety tomu tak vůbec nebylo a i slovo "inteligence" měla trochu jiný význam. Jak se zrodilo a vyvíjelo testování inteligence a jaké jsou nejslavnější testy měřící IQ? Dozvíte se v článku.
Zrození psychologie jako vědního oboru a první úvahy o měření lidského intelektu
Příslušníci lidské rasy si samozřejmě od nepaměti všímali toho, že někteří z nich jsou důvtipnější, jiní naopak duchem poněkud mdlí. Dlouho ale nikdo necítil potřebu poznávací schopnosti lidí nějak měřit a škálovat. K čemu taky? A tak neexistovala ani zkratka "IQ", ani pojem "inteligence" ve smyslu nějaké přesně stanovitelné veličiny. Původem latinské slovo "inteligence" odkazovalo nikoli ke schopnosti řešit úkoly, ale k rozumu jako takovému a k jeho schopnosti věnovat se duchovním otázkám.
Situace se změnila v 19. století, které pevně věřilo v lidský pokrok, jehož nástrojem měla být věda. Specializované vědní disciplíny tak vznikaly jako houby po dešti a jednou z nich byla i psychologie. A jako všechny vědní obory, také psychologie byla posedlá snahou všechno přesně definovat, klasifikovat a hlavně změřit. A co jiného by měla psychologie měřit než míru "rozumnosti" člověka, tedy inteligenci? A jak jinak než nějakou formou "testování"? A tak roku 1890 použil James McKeen Cattell poprvé v souvislosti s lidským intelektem slovo "test".
Od Bineta se Simonem k Sternově definici IQ
Ke skutečnému testování rozumových schopností to však trvalo ještě 15 let. Přišli s ním pánové Simon a Binet, kteří přitom řešili veskrze praktický úkol: Jak z kolektivu dětí vydělit nadprůměrně nadané jedince, kterým by pak byla věnována speciální pedagogická péče? Odpověděli si tím, že nejlepší bude nechat děti plnit sérii standardizovaných úloh a následně je roztřídit podle dosažených výsledků.
Tak vznikl tzv. Binet-Simonův test, který má v historii měření inteligence zásadní význam. Nejenže byl první, ale ve své upravené podobě z roku 1916 (šlo o takzvanou Stanfordskou revizi Binet-Simonova testu provedenou L. M. Termanem) se stal základem pro řadu testů používaných dodnes. A navíc na Bineta se Simonem navázal v roce 1912 německý psycholog William Stern, který při stanovování míry inteligence začal zohledňovat vedle mentálního věku také věk chronologický a zavedl pojem "inteligenční kvocient" definovaný známou rovnicí: IQ = mentální věk / chronologický věk x 100. A slavná zkratka "IQ" byla na světě.
Pokusy americké armády o měření IQ a Wechslerův test
Další milník ve vývoji IQ testování přinesla první světová válka. Když americká armáda řešila problém, jak mezi branci rychle vybrat schopné jedince určené k velitelskému výcviku, padlo rozhodnutí přizpůsobit k tomuto účelu novinku, která se v té době šířila ve školství a psychologickém poradenství. Totiž IQ testy. Vznikly tak známé testy Army alfa (verbální test) a Army beta (neverbální test).
Ačkoli armádní testy nakonec úplně nenaplnily naděje, které do nich byly vkládány, jejich význam se nakonec ukázal být značný. Z části testu Army beta totiž vyšel americký psycholog David Wechsler při sestavování vlastního testu měřícího IQ dospělých, jehož první verzi publikoval v roce 1955. Tento test se následně pod zkratkou WAIS (Wechsler Adult Intelligence Scale) stal nejrozšířenější metodou měření inteligence v celosvětovém měřítku. Vznikla samozřejmě také varianta, která měří inteligenci u dětí (WISC: Wechsler Intelligence Scale for Children). Wechslerovy testy jsou stále zdokonalovány a vycházejí jejich nové verze, ta poslední nese označení WAIS-IV.
Testování IQ v České republice
Pokud vás zajímá, jaké testy se k měření IQ používají v České republice, odpověď je jednoduchá: Jsou to vesměs testy vycházející z Binet-Simona a Wechslera. Například Mensa nebo společnost SCIO se ve svých testech opírají o Standford-Binetovu škálu inteligence. V praxi klinických či školních psychologů se také zhusta využívají testy vycházející z Wechslera. Praktické využití nacházejí hlavně v diagnostice dětí se sníženým, nebo naopak nadprůměrným intelektem.
Sami vidíte, že i když IQ test má za sebou jen stoletou historii, stihl toho docela dost. Testování inteligence se rozšířilo do celého světa, dalekosáhle se změnilo i samo naše chápání pojmu "intelekt". Na závěr by se proto slušelo zdůraznit, že ačkoli znát svoje IQ je velmi vzrušující a zajímavé, člověk by výsledek neměl nijak zásadně přeceňovat a například se trápit, když mu vyjde nízké číslo. Nevyšel vám jeden test? Zkuste jiný! Ani ten nedopadl podle vašich představ? Zkuste mentální tréning nebo třeba začněte hrát šachy. A hlavně rozvíjejte ty schopnosti, které jsou důležité pro váš vlastní život, pro vaši kariéru a pocit štěstí. O nic jiného přece nejde, ne?
Další zajímavé články